Mapa

Mapa

 

Content Blocks

Praha

Historická Praha je zcela nesrovnatelná se všemi památkovými městy v České republice i v celé střední Evropě. Její architektura dosud zobrazuje 1100 let vývoje města. Panoramatické hodnoty města jsou v harmonickém souladu s jejím vnitřním urbanistickým i architektonickým obsahem, charakterizovaným jak kvantitou památek, tak i jejich vynikající kvalitou. Celý 1100 let trvající vývoj historického jádra Prahy je dokumentován architektonickými projevy všech slohových období. V gotice, renesanci, baroku a v době před a po první světové válce vystoupila pražská architektura k vrcholům evropského vývoje. Jedinečný je středověký urbanistický koncept Nového Města pražského.

Historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů bylo roku 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Je plné pozlacených věží a kopulí kostelů a chrámů, a snad i proto se mu říká „Matička Praha“ nebo „Stověžatá Praha“.

Historické jádro zahrnuje unikátní urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem (dochovaná část bývalého Židovského Města), Nového Města, Vyšehradu i jejich jednotlivé památky. Rozsáhle založené Nové Město v návaznosti na pozdější přestavby v nových stavebních slozích svědčí o umělecko-společenském a kulturním vlivu Prahy od středověku do současnosti.

Procházka centrem Prahy je zároveň procházkou po historii všech stavebních slohů. Panoramatu Prahy dominuje Pražský hrad, po celá staletí sídelní místo českých panovníků, s gotickou katedrálou sv. Víta.

Pražský hrad je nejkrásnějším hradním komplexem v České republice, při jeho prohlídce je k vidění Královský palác s Vladislavským sálem, nachází se zde i románská bazilika sv. Jiří z roku 921, Císařská konírna, Daliborka nebo romantická Zlatá ulička, Nejvyšší purkrabství Pražského hradu, letohrádek královny Anny a Starý královský palác. Světoznámým je rovněž Karlův most, který je nejstarším mostem v Praze, jehož 16 oblouků se klene přes páteř města řeku Vltavu. V podhradí je malebná Malá strana, s křivolakými uličkami, zákoutími, kostely a paláci. V současnosti je sídlem mnoha vládních institucí (senát, poslanecká sněmovna, ministerstva).

Karlův moc ukončují na obou březích Vltavy věže – na východě je to Staroměstská mostecká věž a na západě Malostranská mostecká věž. Po celém Karlově mostě je rozmístěno 30 soch a sousoší – např. socha Bruncvíka, sv. Jana Nepomuckého, sv. Ludmily s malým Václavem nebo sv. Vojtěcha. Tvůrci soch jsou světoznámí barokní sochaři, jako Matyáš Braun, Josef Max nebo Matěj Václav Jäckel.

Nedaleko Karlova mostu se nachází Staré město v jehož středu je Staroměstské náměstí, jehož dominantou je Staroměstská radnice s orlojem, kde se každou celou hodinu objevuje postupně ve dvou okénkách 12 apoštolů.

Židovská tradice, která je tak niterně propojena s Prahou je k vidění v Židovském městě, jehož vznik se datuje do 13. století a odráží historii pražských Židů. V Židovském městě naleznete mj. 8 synagog, židovské muzeum a dva židovské hřbitovy.

Na Vyšehradě, původním sídle panovníka, je k vidění románskou rotunda sv. Martina z 2. pol. 11. století nebo slavný hřbitov Slavín, vedle kterého je kostel sv. Petra a Pavla, který byl postaven podle stejnojmenného římského kostela.

Praha je také městem zeleně. Například na svazích pod Pražským hradem je dodnes patrná snaha barokního stavitelství velkoryse spojovat budování paláců se zřizováním zahrad plných pavilonů, besídek a altánů. Vedle toho se v hlavním městě nachází mnoho parků a zahrad: v samotném centru Prahy jsou to například Petřínské sady mezi Malou Stranou a Strahovem, Františkánská zahrada u chrámu Panny Marie Sněžné, Rigerovy či Havlíčkovy sady na Vinohradech.

Hlavní město České republiky, ležící na řece Vltavě, má právem pověst jednoho z nejkrásnějších evropských měst a možná i na světě vůbec.

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně jsou druhými největšími českými lázněmi, s velkým bohatstvím minerálních pramenů. Přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100. Území současných lázní patřilo premonstrátskému klášteru v Teplé, jehož opat Karel Kašpar Reitenberg prosadil z popudu klášterního lékaře J.J.Nehra počátkem 19.století výstavbu prvních lázní.

V r. 1805 postavil u Křížového pramene na místě původní dřevěné chýše první zděný dům pro lázeňské hosty, nazvaný Zlatá koule. V roce 1812 vzniká z rozhodnutí opata tepelského kláštera samostatná obec nazvaná Mariánské Lázně podle obrázku Panny Marie, zavěšeného u Křížového pramene. Dne 6.11.1818 jsou Mariánské Lázně výnosem vlády vydaným vrchním purkrabím F. K. Libštejnským prohlášeny "veřejným lázeňským místem".

Počátek 20. let 19. století znamená obrovský rozmach tohoto nového místa - za finanční podpory opata Reitenbergera zde zahradník Václav Skalník, architekt Jiří Fischer a stavitel Anton Turner z nehostinného, bažinatého údolí vytvořili mezi l. 1817 - 1823 půvabné parkové město s klasicistními a empírovými domy, altány, pavilony a kolonádami. Geniální Skalníkovo prostorové členění města je z větší části zachováno dodnes. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20.století již patřily mezi nejvýznamnější evropská střediska.

Mnoho slavných osobností navštívilo Mariánské Lázně a bylo jimi okouzleno, mezi těmito osobnostmi Goethe, Chopin, Linzt, Strauss, Wagner, Kipling, Edison, Nietzsche, Twain, Gogol, Kafka e Freud, a také anglický král Edward VII., který prohlásil: „Procestoval jsem celou Indii, Ceylon i všechna lázeňská města v Evropě, ale nic mě tak neokouzlilo, jako nádherná poetická krajina Mariánských Lázní“.

Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou zde přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před kolonádou se velké pozornosti těší zpívající fontána, která má každou lichou hodinu hudební produkci doplněnou ve 21 a 22 hodin scénickým osvětlením. Nejznámějšími dalšími prameny jsou Ferdinandův, Lesní a Ambrožův.

Lázeňské pavilony jsou převážně klasicistního a novorenesančního slohu, většina domů lázeňské čtvrti nese prvky secese. V sousedství kolonády stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie, na západě, za Hlavní třídou pak pravoslavný ruský kostel sv. Vladimíra a anglikánský kostel.

Mariánské Lázně jsou ideálním místem k relaxaci. Je zde možnost sportovního i kulturního vyžití. Můžete navštívit bazény s termální vodou, relaxační a léčivé procedury, 2 tenisové kluby, jezdecký klub, golfová hřiště a jachtařský klub, je zde bruslařská dráha a fitness. Mariánské Lazně také nabízejí krásné procházky a vyjížďky na kole nebo na koni. V zimě si přijdou na své milovníci sněhu a lyžování.

V centru Mariánských Lázní můžete navštívit představení v městském divadle, koncert, muzeum, kino a různé výstavy.